Obchod

.:ŠŤÁVA Z ALOE Blahodárné složky aloe, jako například mukopolysacharidy, antrachinony a organické kyseliny mají regenerační, čistící a posilující účinek na lidský organismus, zvlhčují a vyživují pokožku. Mají rovněž adaptogenní vlastnosti, což znamená, že aloe může účinkovat individuálně podle druhu problémů.

Šťáva z aloe firmy Aurum Health Products je 99,7 % šťáva z čisté dužniny aloe, která se získává přírodním způsobem ze speciálního druhu aloe - Aloe Vera Linne. Obsahuje velké množství mukopolysacharidů (včetně acemananu) a je zbavena škodlivého aloinu, což je důkazem její vysoké jakosti.

Kdy pomáhá :

• zánětlivé stavy, žaludeční a dvanácterníkové vředy
• poruchy střevní činnosti, poruchy správného příjmu vitamínů a minerálů, nadýmání, zácpy a průjmy, syndrom přecitlivělého střeva, vředy tračníku
• potravinové alergie, atopický ekzém
• jaterní problémy
• poruchy látkové výměny
• snížení imunity
• virové infekce
• mykózy
• kožní problémy
• infekce ústní dutiny
• svědění konečníku
• artritida a revmatický zánět kloubů

Vědecké výzkumy prováděné ve 20. století
Od začátku 30. let 20. století Američané, Japonci a Rusové prováděli klinické výzkumy aloe, na jejichž základě byly potvrzeny léčivé vlastnosti této rostliny. Zvláštní pozornost byla věnována analýze slibného druhu této rostliny - aloe obecné, která se pěstuje ve Spojených státech (Aloe Vera Linne neboli Aloe Barbadensis).

Níže jsou uvedeny některé výsledky výzkumů:

• Rok 1934 - v jednom z prvních oficiálních lékařských časopisů v USA byly publikovány informace na téma využití aloe při léčbě 50 osob s těžkými kožními infekcemi, popáleninami, vředy a popáleninami způsobenými rentgenovými paprsky. U zkoumaných osob velmi rychle (dokonce dvakrát rychleji než při normální léčbě) ustoupily záněty, zčervenání a nepříjemné svědění a kůže pacientů rychle získala normální vzhled. U pacientů s následky rentgenového záření aloe pomohla odstranit z povrchu kůže volné radikály, které zvyšovaly nebezpečí vzniku karcinogenních buněk.
• Rok 1941 - potvrdilo se, že složky aloe zmírňující projevy popálenin a infekce kůže, jsou obsaženy v dužnině, která se nachází pod kůží listů, a že tyto složky odolávají vysokým teplotám.
• Rok 1950 - byly provedeny pokusy za účelem zjištění ničivého vlivu některých složek aloe na tyčinkové bakterie tuberkulózy. Jejich výsledky byly natolik dobré, že vědce povzbudily k dalším pokusům v oblasti antibakteriálního působení aloe.
• Rok 1957 - na základě amerických a ruských výzkumů bylo dokázáno, že pravidelné vyplachování úst a pití šťávy z aloe působí podpůrně při léčbě infekcí dutiny ústní a paradentózy (zkouška byla provedena na 150 osobách).
• Rok 1963 - úspěšné ukončení pokusu tří amerických specialistů, kteří podávali šťávu z aloe 18 osobám trpícím vředy trávicího ústrojí; u těchto nemocných došlo k zásadnímu zlepšení celkového stavu a rychlému uzdravení.
• Od r. 1969 až do konce 80. let se zkoumaly protizánětlivé, antibakteriální a antimykotické vlastnosti některých složek šťávy z aloe (mukopolysacharidy, antrachinony). Potvrdilo se, že tyto složky likvidují nebo alespoň kontrolují streptokoky a kvasinky (Candida Albicans) a jejich mutace. Bylo rovněž zjištěno, že na rozdíl od běžných antibiotik nemají vedlejší účinky.
• Rok 1978 - výzkumy amerických vědců potvrdily, že beta-sitosterol obsažený ve šťávě z aloe působí protizánětlivě a zabraňuje ukládání cholesterolu v žilách. Na základě těchto výzkumů bylo také zjištěno, že lupelol (přírodní kyselina salicylová přítomná v dužnině aloe) má analgetické vlastnosti a ničí choroboplodné zárodky.
• Rok 1982 - Dr. John Heggers charakterizoval kyselinu salicylovou obsaženou ve šťávě z aloe jako analgetickou, antibakteriální a protizánětlivou složku, která působí podobně jako aspirin, ale nevyvolává negativní vedlejší účinky.
• V r. 1985 Dr. Jeffrey Bland z Linus Pauling Institute potvrdil, že pití šťávy z Aloe Vera upravuje trávení, zmírňuje nechutenství, normalizuje peristaltiku střev, předchází mykotickým infekcím, kontroluje kmeny střevních bakterií, zmírňuje zánětlivé stavy a překyselení žaludku, ale nevyvolává žádné vedlejší účinky.
• Rok 1986 - vědečtí pracovníci Královského institutu v Saudské Arábii potvrdili, že dužnina aloe podporuje snižování hladiny cukru v krvi u diabetiků.
• Rok 1987 - byly publikovány výsledky výzkumů prováděných v Carringtonových laboratořích v USA, v nichž se uvádí, že acemanon, který byl objeven v Aloe Vera, má antivirové vlastnosti (působí kromě jiného na viry způsobující nachlazení, chřipku, příušnice a spalničky) a zároveň zásadně zvyšuje odolnost organismu proti infekcím a jiným chorobám.
• Rok 1989 - japonští vědci nalezli uvnitř listu aloe tři protirakovinné složky, které napomáhají při léčbě rakoviny plic, leukémie, sarkomů a podporují odolnost organismu proti nádorovým onemocněním.
• V r. 1991 vznikla Mezinárodní vědecká komise pro výzkum aloe, která podporuje vědecké výzkumy a uděluje mezinárodní certifikáty jakosti produktům pocházejícím z aloe.

Výzkumy prováděné v 90. letech potvrdily výše uvedené výsledky, což dokládá zpráva uveřejněná v r. 1999 Johnem Andersonem v časopisu "Alternative Medicine 3/99".

Nelze opomenout ani mnohaleté kosmetické využití aloe. Aloe představuje důležitou složku hydratačních, regeneračních a výživných krémů a masek, mýdel, šamponů a vlasových balzámů. Skutečně kvalitní kosmetika musí obsahovat minimálně 20% složek z aloe.

Bohatství ukryté v aloe:
Je známo, že dužnina v listech aloe obsahuje více než 140 biologicky aktivních složek, kromě jiných také:
1) Aminokyseliny - většina exogenních a endogenních aminokyselin, neboli těch, které si organismus není schopen sám vyprodukovat (např. lysin, leucin, valin, fenylalanin, treonin).
2) Enzymy - lipáza, amyláza, celuláza a další.
3) Vitamíny - všechny vitamíny ze skupiny B včetně malého množství vitamínu B12, kyselina listová, vitamíny C, A, cholin a další, které jsou rozpustné ve vodě.
4) Minerální sloučeniny vápníku, draslíku, hořčíku, fosforu, sodíku, zinku, železa, manganu, chrómu, mědi a germánia.
5) Nenasycené mastné kyseliny - kyselina linolová a linoleová, kyselina stearinová a další.
6) Látky s analgetickým účinkem - přírodní kyselina salicylová (lupeol) a mléčnan hořečnatý.
7) Látky s protizánětlivým účinkem - beta-sitosterol, kampesterol, bradykináza.
8) Látky s antibakteriálním účinkem - fenoly, kyselina skořicová, lupeol, sloučeniny síry.
9) Antrachinony (působí rovněž analgeticky, antivirově a antibakteriálně) - některé éterické oleje, rezistanol, antracén, antranol, barbaloin a řada dalších. Šťáva z dužniny aloe neobsahuje aloin a emodin, které se vyskytují v kůži aloe, protože tyto látky vyvolávají ve větším množství negativní účinky (viz. další kapitola - "Spor o aloin").
10) Saponiny - mají stahující a dezinfekční účinky na kůži.
11) Ligniny - díky nim proniká šťáva z aloe snadno hluboko do lidské kůže (4 krát rychleji než voda).
12) Biostimulátory - látky, které hrají roli katalyzátorů - urychlují regenerační a metabolické procesy.
13) Cukry -monosacharidy - glukóza, fruktóza a polysacharidy - polymanózy, glukomanózy a velké množství mukopolysacharidů.
Mukopolysacharidy jsou polysacharidy s dlouhým uhlíkatým řetězcem, které jsou nezbytnou složkou každé živé buňky. Podle některých vědců jsou právě tyto látky "tajnou zbraní" aloe, protože:

• předchází absorbci toxinů ze střev do krevního oběhu,
• tvoří neproniknutelné bariéry v buněčných stěnách, a tím chrání buňky před útoky virů,
• zajišťují příslušné zvlhčení chrupavčitých tkání,
• zajišťují správný průtok fyziologických tekutin,
• zajišťují správnou výměnu plynů v plícních sklípcích,
• usnadňují absorbci vody a výživných látek v trávicím ústrojí.

Mukopolysacharidy jsou zpevňující látkou, ideálním buněčným pojivem, které posiluje lidský organismus. Předpokládá se, že jejich nedostatek způsobuje virové infekce, bolesti kloubů, bolesti kořínků, otoky, lymfatické městnání a trávicí problémy. V organismu se projevuje nedostatečné okysličení a vnitřní intoxikace.
Je třeba vědět, že organismus produkuje mukopolysacharidy pouze do doby ukončení růstu a později je získává z potravy. Aloe je nejbohatším rostlinným zdrojem mukopolysacharidů, mezi nimiž má nejdůležitější úlohu acemanan, známý jako jeden z "nejsilnějších imunostimulátorů rostlinného původu". Tato látka aktivizuje imunitní systém, zvláště pak makrofágy. V r. 1997 vědci podrobili makrofágy (buňky, které ničí viry, plísně a bakterie) časově omezenému působení acemananu a později je atakovali plísněmi Candida albicans. Makrofágy, které byly v kontaktu s acemananem 10 minut, zničily posléze 38% plísní; ty, které byly ve styku s touto látkou 60 minut - 98%, ve srovnání s kontrolní skupinou, která nebyla stimulována acemananem. Tímto způsobem bylo prokázáno, že acemanan velmi účinně stimuluje imunitní systém, který je následně schopen bojovat s nejsilnějšími bacily a viry.
Podle některých vědců je nutné poměřovat hodnotu šťávy z aloe právě podle množství mukopolysacharidů, které je v něm obsaženo.

Všechny složky šťávy z Aloe Vera mají zcela nepochybně léčivé účinky a díky přírodnímu výběru vhodných poměrů a spojení jsou její vlastnosti synergicky zesíleny. To znamená, že plnohodnotná, přírodní šťáva z aloe působí daleko efektivněji a rychleji než její jednotlivé složky.

Spory o aloin
Aloin a rovněž emodin se vyskytují zcela záměrně v kůži listů aloe, neboť jejich výrazně hořká chuť a silný projímavý účinek chrání rostliny aloe před divokou zvěří. Na lidský organismus působí aloin a emodin také projímavě, ve vysokých dávkách mohou dokonce být nebezpečné. Někdy vyvolávají rovněž alergické reakce. Kvalitní šťáva z aloe musí být zbavena těchto látek, proto se při zpracování rostlin stahuje kůže z listů, nebo se šťáva získaná z celého listu filtruje pomocí různých chemickofyzikálních metod. Šťáva z dužniny aloe, která tyto látky neobsahuje, je při užívání zcela bezpečná i ve vyšších dávkách. Izolovaný aloin a emodin se následně používají k výrobě některých projímadel a protinádorových léků.

Podpůrné působení aloe při léčbě různých potíží:
Blahodárné složky aloe, jako například mukopolysacharidy, antrachinony a organické kyseliny mají regenerační, čistící a posilující účinek na lidský organismus, zvlhčují a vyživují pokožku. Mají rovněž adaptogenní vlastnosti, což znamená, že aloe může účinkovat individuálně podle druhu problémů.

Šťáva z aloe působí podpůrně při následujících potížích:

Zánětlivé stavy, žaludeční a dvanácterníkové vředy

• Mukopolysacharidy a jiné sloučeniny cukrů chrání stěnu žaludku a dvanácterníku před dráždivým působením kyseliny solné a leptavým účinkem pepsinu, aktivizují přirozené ochranné mechanismy sliznice prostřednictvím zvýšené produkce žaludečního slizu.
• Šťáva z aloe má pH cca 5, a díky tomu normalizuje pH žaludku na správnou úroveň 5 - 5,5.
• Taková reakce pH zmírňuje pálení žáhy a vytváří podmínky nevhodné pro vývoj bakterií Helicobacter pylori, které často vyvolávají zánětlivé stavy trávicího ústrojí.
  - Acemanan posiluje imunitní systém, který je potom schopen samostatně ničit škodlivé bakterie.
• Protizánětlivě působící sloučeniny, jako např. giberelin nebo beta-sitosterol, zmírňují otoky a zánětlivé stavy žaludeční sliznice, příslušné vitamíny (E, beta-karoten, C, vitamíny ze skupiny B) značně urychlují hojení vředů.

Poruchy střevní činnosti, poruchy správného příjmu vitamínů a minerálů, nadýmání, zácpy a průjmy, syndrom přecitlivělého střeva, vředy tračníku

• Šťáva z aloe podporuje procesy trávení bílkovin ve střevech a napomáhá při čištění střev.
• Mukopolysacharidy, zvláště acemanan, posilují imunitní systém natolik, že je schopen zlikvidovat škodlivé plísně a kvasinky, které žijí ve střevech. Choroboplodné organismy způsobují velmi vážné a těžko léčitelné onemocnění - kandidózu střev.
• Šťáva z aloe napomáhá vstřebávání potřebných vitamínů a minerálů v tenkém střevě, proto se doporučuje touto šťávou zapíjet vitamínové a minerální preparáty.

Potravinové alergie, atopický ekzém

• Šťáva z aloe celkově posiluje organismus.
• Působí podpůrně na trávicí ústrojí, které díky tomu může vstřebávat více jednoduchých aminokyselin místo antigenních oligopeptidů. Tím způsobem se do krve dostává méně antigenů.
• Atopický ekzém je alergickou reakcí kůže na různé potravinové, prachové nebo zvířecí alergeny. Projevuje se vysušenou, citlivou a podrážděnou pokožkou, na jejímž povrchu vznikají poranění, která velmi často podléhají různým bakteriálním a mykotickým infekcím. Šťáva z dužniny aloe podporuje zvlhčování suché pokožky, chrání ji před infekcemi a napomáhá při léčbě již probíhajících infekcí.

Jaterní problémy
V játrech se hromadí všechny nečistoty a škodlivé látky, které každý den přicházejí do organismu a mezi něž patří syntetické léky, umělé potravinové příměsi, barviva, látky zesilující chuť a vůni, pesticidy. Těchto látek je bohužel tolik, že játra nejsou schopna nápor zvládnout, a proto se objevují metabolické poruchy, pocity bolesti a píchání v břiše. V této situaci je vhodné začít užívat šťávu z aloe, která podporuje detoxikaci jater a celkově posiluje organismus.

Poruchy látkové výměny
Cukrovka - jde o poruchu rozkladu cukrů v organismu. Šťáva z aloe působí podpůrně při procesu snižování hladiny cukru v krvi.

Arterioskleróza - choroba často vzniká v důsledku cukrovky. Vysoká hladiny "špatného" cholesterolu LDL v krvi vede k zužování tepen. Beta-sitosterol obsažený ve šťávě z aloe podporuje procesy snižování hladiny "špatného" cholesterolu LDL.
Nadváha - její příčinou je často narušený metabolismus cukrů. Šťáva z aloe v těchto případech působí jako podpůrný prostředek.

Snížení imunity
Aloe obsahuje řadu látek, které posilují imunitní systém člověka. Mezi nimi vyniká zejména acemanan a nedávno objevená glykosidová sloučenina - Aloeride. Pokud se makrofágy (buňky požírající bacily), lymfocity T (buňky intoxikující bacily) a lymfocity B (buňky vytvářející speciální protilátky) dostanou do kontaktu s výše uvedenými látkami, vzrůstá několikanásobně jejich efekt, a proto mohou zlikvidovat řadu závažných chorob. Šťáva z aloe zvyšuje odolnost na buněčné úrovni, humorální odolnost krve a lymfy, sníženou odolnost kůže (např. v důsledku přemíry slunění), odolnost sliznic trávicího ústrojí a jiných orgánů.

Virové infekce
Viry - proteinové struktury odolné proti působení všech antibiotik, představují velké nebezpečí pro lidský organismus, neboť parazitují na zdravých buňkách, ničí je a vyvolávají obtížně léčitelné choroby, jako např. chřipku, nachlazení, virovou rýmu, zánět průdušek, zánět plic, opary, zánět střev a jater, kožní záněty a řadu dalších. Acemanan a glykosidy obsažené ve šťávě z aloe stimulují lymfocity T a makrofágy k boji s viry a díky tomu je organismus schopen zlikvidovat rovněž rychle vznikající mutace virů.

Mykózy
Vzhledem k nízké odolnosti lidského organismu a v důsledku nadměrného užívání antibiotik jsou mykózy velmi rozšířenou nemocí. Plísně jsou navíc pro současnou medicínu velmi těžkým soupeřem, i když je dokázáno, že správně fungující imunitní systém dokáže zničit i nejsilnější kvasinky odolné proti působení léků, jako je např. Candida Albicans. Proto je vhodné mít v domácí lékárničce přírodní posilující preparát, který aktivizuje imunitní systém.

Kožní problémy
Popáleniny
Šťáva z aloe působí podpůrně při léčbě popálenin vyvolaných vysokou teplotou, slunečním zářením, chladem (omrzliny), rentgenovým zářením a elektrickým proudem.

Poranění u diabetiků
Diabetici mají často potíže s hojením ran, zvláštně v oblasti holeně (bércové vředy), proto je každé zranění u diabetika pro lékaře velkým problémem. Dochází k rychlé infikaci rány, fibroblasty (buňky produkující kolagen, které umožňují nárůst granulační tkáně) pracují velmi špatně, nemocné místo není zpravidla řádně prokrveno, a proto se celý proces hojení velmi prodlužuje. V těchto případech šťáva z aloe nejen posiluje organismus, ale látka giberelin, která je v ní obsažena, má silné hojivé a protizánětlivé účinky.

Vysušená pokožka
Šťáva z aloe podporuje zvlhčování epidermu a podkoží.

Lupy, akné
Šťáva z aloe tonizuje pokožku a díky acemananu, glykosidům a lupelolu má rovněž silné antibakteriální účinky.

Infekce ústní dutiny
V ústech často vznikají bolestivé infekce, afty, dochází ke krvácení dásní. Proto je vhodné proplachovat ústní dutinu šťávou z aloe, která má, jak bylo již výše řečeno, protizánětlivé účinky, zmírňuje bolest a regeneruje poškozené buňky.

Svědění konečníku
Šťáva z aloe vytváří nevhodné životní podmínky pro choroboplodné organismy, které parazitují na této intimní části těla, zmírňuje svědění a zánětlivé stavy.

Artritida a revmatický zánět kloubů
Šťáva z aloe působí podpůrně při procesech regenerace buněk a při odstraňování mrtvých buněk. Regenerační proces velmi zmírňuje bolesti kloubů. Lupelol obsažený v aloe má navíc protizánětlivý a analgetický účinek, acemanan posiluje imunitní systém.

Dávkování : 50ml (5 polévkových lžic) za den. Denní dávku lze rozdělit na 2 nebo 3 porce, které se pijí ráno, v poledne a večer, nejlépe 1 hodinu před jídlem. Ve specifických případech je možné šťávou z aloe potírat přímo kůži.

Balení : 500 ml

Upozornění : Doplněk stravy. Výrobek není určen pro děti, těhotné a kojící ženy.